Historie kávy Arabicy se píše už v roce 1616, kdy byl kávovník dovezen z Jemenu do botanické zahrady v Amsterdamu. Odtud byl přivezen Ludvíku XIV. Takto se kávovník dostal do Jardin des Plantes, hlavní botanické zahrady Francie.
O necelých 110 let později malou rostlinku kávovníku z francouzské zahrady tajně odnesl mladý francouzský námořník Gabriel Mathieu de Clieu na ostrov Martinik. Odtud se pak rostlinka dostala do celé latinské Ameriky.
V dřívějších dobách se káva používala například jako energetická přesnídávka, kdy se zrna smíchávala se zvířecím sádlem. Také se z kávy vyráběl alkohol a stávalo se, že se vařily kávovníkové listy.
Kávovníky potřebují nemrznoucí podnebí, dostatek deště a hodně slunce. Rostou v nadmořské výšce od 0 do 2 000 m a to na rozdílných půdách a mikroklimatech. Káva se pěstuje ve více než v 80 zemích světa, například v Americe, Africe, Arábii, Indonésii.
Produkce kávy nabrala v 19. století velkých obrátek. V roce 1720 bylo vyprodukováno pouhých 90 tun kávy, která pocházela většinou z ostrova Java. O 50 let později, v roce 1770, celkové množství kávy vzrostlo na 320 tun. Jen těžce lze uvěřit, že za dalších 50 let se produkce vyšplhala na neuvěřitelných 90 000 tun a její produkce stále rostla a nebrala konce.
Arabové byli první, kteří začali s komerčním pěstování kávy. Také se postarali o popularizaci kávového moku, snad právě proto, že je to příhodný nápoj pro islámskou kulturu: nealkoholický nápoj stimulující myšlení.
Nemůžeme ovšem s jistotou říct kdy a jak se káva dostala z Ethiopie na Arabský poloostrov. Ale věříme, že obchodník z království SABA přinesl kávová zrna ze svého domova (dnešní Ethiopie, region KAFFA) na Arabský poloostrov.