Kofein je nejdůležitější účinná látka v kávě, v normálním množství pro zdravého člověka je absolutně neškodný.
Káva může pomoci při trávení. U mnohých lidí působí ranní šálek kávy díky stimulačním účinkům kofeinu a některých látek povzbudivě na trávení.
Vše závisí na několika faktorech srážkách, slunci, sklizni, přepravě, pražení a taky přípravě kávy. Ve světě kávy je více výjimek než pravidel. Jako například kávy z Havaje a karibské oblasti nesplňují geografická kriteria pro pěstování gurmánské kávy.
Stejně jako víno degustujeme také kávu. Takto vsrknutou kávu ovšem nepolykáme. Musíme ji vyplivovat, protože kofein utlumuje naše vnímání a schopnost rozpoznat chutě kávy.
Jaké informace bychom měli znát o kávě? Zde uvádím několik charakteristik, podle kterých je možno kávu pojmenovat. Minimálně bychom měli znát o jakou odrůdu kávy se jedná.
Zjednodušeně můžeme říct, že se káva pěstuje na všech kontinentech. Dozrávání však na různých kontinentech nastává v rozdílnou dobu. Zelená káva při správném skladování, vydrží v dobré kvalitě i několik let. Je třeba však upozornit, že některá káva vydrží jen 6 až 12 měsíců. Poté částečně ztrácí aciditu. Tato káva se potom podle italských expertů dá používat na espressa.
Čerstvě upražená káva produkuje plyn CO2, a proto by neměla být balena do uzavřeného sáčku či kontejneru. Káva se nejčastěji nechá odstát (případně se pomele), a poté se zabalí. Nutno zde dodat, že by se měla začít pít až po 2–3 dnech, teda po ustálení chemických reakcí v upraženém zrnu.
Naše společnost používá revoluční balící systém vynalezený italským inženýrem L. Goglio, který zabraňuje vpouštění vzduchu do sáčku a umožňuje vypouštění zmíněného CO2. Pokud by oxid uhličitý neměl kudy „uniknout“, nastala by exploze sáčku.
Tradiční kontrola pražení spočívá v kombinaci zraku, sluchu a čichu. Při vizuální kontrole se porovnává vzorek upražené kávy, při pozorování sluchem zjišťujeme hlasitost praskajících zrn. V dnešní době však používáme moderní elektronické zařízení, které monitoruje teplotu vzduchu a povrchovou teplotu zrn.
V počátku pražení můžeme zpozorovat snížení teploty v pražícím bubnu. A to hlavně proto, že po vpuštění zrn do pražícího bubnu, jejich průměrná 12% vlhkost částečně zchladí buben, a poté začíná endotermická reakce, následovaná tepelným rozkladem, endotermickou reakcí a praskáním.
Celý proces pražení trvá 10 až 18 minut. Vše závisí, do jakého stupně budeme pražit, a také jaká zrna použijeme. Jako první si nachystáme 2 až 2,5 kg zelené kávy na pražení.
Pražící stroj nahřejeme na teplotu mezi 195 až 215. Toto závisí jaká zrna pražíme a jakou mají vlhkost. Optimální je 12%. Pří vyšším procentu měníme pražící styl a než kávu začneme pražit tak ji tzv. sušíme.
Přes 95% z prodávané kávy se jedná o kávu zvětralou. Ani zrnková, nepomletá káva nezaručuje čerstvou kávu. Zrnková káva má svůj vrchol v prvním týdnu po upražení. Nutno zde dodat, že káva by se měla začít pít až po 2-3 dnech, teda po ustálení chemických reakcí v upraženém zrnu......